Od kódu k hlíně: proč se technologické špičky zamilovaly do umění

Továrník na hliněné džbány: Příběh šéfa IT firmy, který se nebojí umění

Mám takovou teorii: nejzajímavější lidi v jakémkoliv oboru najdete vždycky někde úplně jinde, než byste čekali. Představte si generálního ředitele technologické společnosti – a pak si představte, že ve volném čase tahá za pálku v keramické dílně. Zní to jako pohádka? V Durhamu, v americké Karolíně, je to realita.

John Snyder vede Net Friends, firmu zabývající se správou IT infrastruktury, téměř třicet let. Kdybyste se ale zeptali kohokoliv v místní umělecké scéně, většina vám spíš poví o jeho keramice. Pálená hlína, točna, ruční práce. Tech boss a hrnčíř v jednom člověku.

Proč by se tech lídři měli zajímat o umění?

Fakt je, že většina z nás si pod pojmem "šéf IT firmy" představí člověka obklopeného monitory a servery. A Snyder tohle samozřejmě dělá taky – jeho firma už přes třicet let obsluhuje podniky po celé Severní Karolíně. Ale zároveň cháp, že fungující komunity potřebují víc než jen kvalitní technologie. Potřebují kulturu, tvořivost a sounáležitost.

Snyder nedávno usedl do vedení Durham Arts Council – organizace, která ročně osloví přes 400 tisíc lidí. Ve svém prohlášení uvedl, že ho její mise "hluboce rezonuje". To nezní jako povinná image-korekce. To zní jako nadšení člověka, který opravdu rozumí tomu, co umění dokáže.

Durham na to jde chytře

Tohle mě na celém příběhu baví nejvíc. Durham je město, které v tichosti buduje jeden z nejzajímavějších kreativních ekosystémů na jihovýchodě USA. Durham Arts Council funguje od roku 1954 – pětadvacet let zkoušení, jak zpřístupnit umění úplně všem. A místní firmy toho využily. Net Friends už roky sponzoruje jejich každoroční festival CenterFest, kde se centrum města mění v obří výstavu pod širým nebem.

Není to filantropie pro parádu. Je to pochopení, že živá umělecká scéna dělá celé město atraktivnější – pro talenty, investice, příležitosti.

Argument pro ty, co chtějí čísla

Předem vím, co namítnete: proč by technologická firma měla investovat do umění? Odpověď je vlastně jednoduchá. Místa s bohatým kulturním životem přitahují a udrží kvalitní lidi. Podporují inovace tím, že spojují lidi s různými úhly pohledu. A vytvářejí prostředí, kam se firmám prostě chce přestěhovat.

Snyder to chápal intuitivně. Do Net Friends nastoupil v roce 1999, v roce 2009 se stal spolumajitelem a postupně firmu vyrostl v leadera celého regionu. Během celého toho růstu ale nepřestal být aktivní v komunitě – včetně členství v Národní radě pro malé podniky, kde se snaží ovlivňovat politiky ve prospěch menších firem.

Co mě na tom fascinuje nejvíc

Snyder je popisován jako "nadšený hrnčíř, který k točně přistupuje se stejnou disciplínou a řemeslnou precizností jako k IT infrastruktuře." Tohle mi říká všechno. Ať už spravuje servery, nebo tvaruje hlínu, aplikuje ty samé principy: pozornost k detailu, trpělivost a respekt k řemeslu.

Možná bychom měli přestat mluvit o "rovnováze mezi prací a životem" a začít mluvit o "propojení práce a života". Snyder nerozděluje své zájmy do izolovaných škatulek. Nechává svou vášeň pro technologie ovlivňovat jeho vedení. A nechává svou lásku k hlíně formovat jeho chápání kreativity.

Výsledek? Lépe vyvážený lídr. Aktivnější partner v komunitě. A připomínka, že ty nejzajímavější věci se dějí ve chvíli, kdy přestaneme vymýšlet falešné hranice mezi "technickým" a "kreativním".

---

Až vám tedy někdo bude tvrdit, že tech a umění jsou na opačných pólech, pošlete ho do Durhamu. Ať se podívá na Snydera. A klidně ho doporučte na kurz keramiky. Nemusíte být hrnčíř, abyste začali.

Štítky: ['tech leadership', 'community involvement', 'durham arts', 'business and culture', 'local business', 'managed it services', 'creative economy', 'arts sponsorship', 'north carolina business', 'leadership', 'small business']